Mateřská v Číně (10. díl) - U doktora

Všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly zdravé jako rybičky. I my si to přejeme. Jižní Čína je v mnoha ohledech odlišná od ČR a my netušíme, které choroby tu na nás číhají. Onemocní-li naše dcerka, jsme z toho opravdu nesví.

Na jaře tohoto roku, kdy Bertu už třetím týdnem sužoval průjem, jsme se nakonec rozhodli, že nastal čas navštívit lékaře. Nějaké zkušenosti už jsme měli – byla to návštěva lékaře kvůli zánětu středního ucha a vstupní prohlídka před nástupem do školky. Šli jsme tedy již na jisto do nedaleké dětské nemocnice. A jak to v takové dětské nemocnici v Číně vypadá?

V nemocnici na Lidové ulici, kam obvykle chodíme, je lůžková i ambulantní část. Hned po vstupu do budovy se člověk ocitne v prostorné hale. Zde u několika okýnek probíhá registrace nových pacientů – při registraci pacient obdrží elektronickou kartu, na které jsou jeho osobní údaje, a kterou se při dalších návštěvách prokazuje. Pokud už je člověk zaregistrovaný, nahlásí zde, co má za problém, a po zaplacení regulačního poplatku (obvykle 10 yuanů, cca 40 korun) je odeslán na příslušné oddělení. Ač byla hala plná lidí, během chvíle jsme již odcházeli k určenému lékaři. Při návštěvě s bolavým uchem to bylo rovnou na oddělení ORL (ušní-nosní-krční). Se střevními problémy nás nejdříve poslali za dětskou lékařkou, která Bertě na místě vystavila podklady pro laboratorní vyšetření stolice. Z rozhovoru, ze kterého jsem rozuměla každému desátému slovu, jsem si vydedukovala, že budeme muset zpět domů, a až Berta „nakaká“ do přidělené zkumavky, tak vzorek přineseme. Sotva jsme však opustili ordinaci pediatra, už mi Petr vysvětloval, že vše bude jinak.

Nejdřív jsme museli zpět do haly, kde se také nachází pokladny a výdejny léků. Zde jsme zaplatili předepsané laboratorního vyšetření a vyzvedli si věci na klystýr. Byli jsme trochu nesví, že klystýr máme provést Bertě my. A to ještě na veřejných záchodech! No, ale vlastně proč ne. Vše se zdařilo a my během chvíle mohli odevzdat vzorek. Přestože nápis v laboratoři oznamoval, že na výsledky se musí čekat přibližně hodinu, do dvaceti minut již svítilo na informační tabuli jméno Berta Vránová a my si mohli hned vytisknout výsledky z opodál stojícího automatu. S těmi jsme zašli zpět za dětskou lékařkou. Podívala se na ně a předepsala léky, které měla Berta užívat. Kromě toho nám také doporučila vzít Bertu na kapačku. A to hned tři dny po sobě. Tělo si prý snáze a rychleji se zánětem poradí. Trochu nás to zarazilo, přeci jen máme infuze spojené s nějakou vážnější chorobou. Nicméně průjem, stěžování si na bolest bříška a příležitostné zvracení už trvalo dlouho (tři týdny), a tak jsme se rozhodli dát na radu lékařky. Následovala opět cesta k pokladně (vše se musí nejdříve zaplatit), pak si vyzvednout léky (na informační tabuli u výdeje léků se mezitím objevilo jméno Berta Vránová) a nakonec zajít na kapačku.

Nabyla jsem dojmu, že v Číně se vše léčí infuzemi. Při čekání na zavedení kapačky jsme prohodili pár slov s rodiči, kteří tam čekali s podobně starou holčičkou jako je Berta. I jejich dcerku trápil průjem. Na otázku, jak dlouhou už má problémy, se nám dostalo odpovědi, že prý od předchozího rána. No vidíte, a už má kapačku. Místo, kde se podávají infuze, je prostorná místnost s asi osmdesáti stojany. Na pestrobarevných lavicích polehávají či posedávají malí pacienti v objetí svých rodičů a společně čekají, až jim infuze dokape. Během čekání mohou např. sledovat pohádky v televizi.

Jarní návštěva nemocnice

Nejzajímavější mi ale přijde, že celé toto „dobrodružství“ jsme zvládli za tři hodiny! Je pro mne k neuvěření, že vždy šlo všechno jako na drátkách. Lékaři spolu se zdravotnickým personálem byli milí. Čekací doba byla krátká. Možná to je díky systémemu „placení předem“, např. při odchodu od jednoho lékaře, který vystaví žádanku na vyšetření k dalšímu, musí pacient nejdříve v pokladně zaplatit a následně se odebrat na příslušné místo. Tam již na informační tabuli svítí jeho jméno s informací, kdy přijde na řadu. Rychlé a efektivní.

Organizace v nemocnici se nám velmi líbí, přesto tam chodíme jenom v krajní nouzi. Obvykle nejdříve volíme návštěvu „našeho“ lékaře tradiční čínské medicíny, kterého nám doporučila paní sousedka.
Bylo to zrovna v době, kdy Bertu už druhý týden trápil kašel, který neustával ani po konzumaci několika druhů léků. Když jsem se o tom jen tak mezi řečí zmínila naší sousedce, zeptala se mne, zda nechci s Bertou zajít za doktorem, který praktikuje tradiční čínskou medicínu a za kterým chodí ona i její manžel. Navíc má ordinaci nedaleko a vyšetření včetně léčivých bylin stojí pár yuanů. Ukázalo se, že ordinace je vlastně místo, kolem kterého denně chodíme do školky a kde si občas zakoupíme bylinný čaj proti chřipce. A pan doktor nebyl nikdo jiný než ten usměvavý pán, který čaje prodává! Paní sousedka v rychlosti lékaři vysvětlila, s čím přicházíme. Ten následně Bertě změřil tep, podíval se jí do úst a na jazyk, mne položil pár doplňujících otázek, a bylo po vyšetření. Za chvíli jsme domů odcházely s namíchanými bylinami, z nichž jsem doma uvařila léčivý čaj. Po dvou dnech kašel odezněl jako mávnutím kouzelného proutku.
 
Poslední návštěva u lékaře tradiční čínské medicíny se konala na Štědrý den. Berta den před tím celou noc plakala a kňouravým hláskem naříkala, že ji bolí v puse. Původně měla jít do mateřské školy (ano, v Číně se do školy a do práce chodí i o Vánocích, které zde nemají tradici), jenže poté, co teploměr naměřil třicet osm stupňů, bylo jasné, že Štědrý den strávíme společně doma. Navrhla jsem, že bychom mohli zajít k našemu lékaři tradiční čínské medicíny. Když Bertu vyšetřil, potvrdil naše domněnky, že má zánět v krku. Namíchal nám opět směs bylin, z nichž jsem uvařila léčivý čaj, a ještě nás upozornil na jídla, která není vhodná v tuto roční dobu jíst.

Vánoční návštěva lékařů

Bohužel se tentokrát zázrak nekonal. Berta má stále horečky a bolavý krk, takže skoro nejí. Rozhodli jsme se proto, že dnes opět navštívíme dětskou nemocnici na Lidové ulici. Když jsme tam dopoledne přišli, rychle jsme zjistili, že nemocnice jde s dobou - u okýnek se už neobjednává k doktorům a ani se tam neplatí regulační poplatek, vše se nyní děje přes aplikaci WeChat (obdoba Facebooku) v chytrém telefonu, popř. nemáte-li chytrý telefon, pak přes automat v hale. Trochu nás to zarazilo, ale proč ne. V aplikaci jsme se zaregistrovali na stránkách nemocnice, vybrali příslušené oddělení a objednali se u doktora dle naší volby (každý doktor má svůj profil, u něhož jsou uvedené ordinační hodiny). Bohužel dopoledne už bylo plno, a tak nám nezbývalo než se objednat na odpoledne. Regulační poplatek (tentokrát 4 yuany, cca 16 korun) jsme také zaplatili přes chytrý telefon. Nutno podotknout, že někteří Číňané byli mírně až více zmatení z tohoto nového systému.

Nový systém online objednání na vyšetření v nemocnici

Když jsme odpoledne znovu přišli do nemocnice, prodělali jsme podobné kolečko jako při předchozích návštěvách. Vyšetření u pediatra, odběr krve a s laboratorními výsledky zpět k dětské lékařce, která Bertě předpsala antibiotika - prý se jedná o akutní infekci horních cest dýchacích. To vše (včetně vyzvednutí léků) nám trvalo necelé dvě hodiny. Jsou to ale letos zajímavé „svátky“...  

Veselé Vánoce a hodně zdraví do nového roku! :-)